Pavel Králíček

Má žena jako lucerna, co jakože no, svítí
Má žena nahá jak etnické menšiny bez svých pověstných triček a plavek v bazéně
Má žena vlahá jako čaj, který je tak akorát vlahý
Má žena nahá jako.. ježiš, to už vlastně bylo
Má žena jako lucerna, která prozáří tmu, protože od toho je to lucerna
Má žena jako kočka, která není věrná ani co by se za nehet vešlo
Má žena jako pes, který se honí za klackem
Má žena jako ves, na jejíž návsi vůbec nikdo nesedí
Má žena jako les, ve kterém jsou i duby i smrky
Má žena jako rovnice, která má dvě řešení, ale to jedno dycky stojí strašně za prd
Má žena s vlasy, které jsou rovné asi
Má žena, která má okno do duše, která je ale píchlá
Má žena s rameny z Kofoly
Má žena má muže, protože může
Má žena má lupy, přestože je nikdo bez lupy, vidět nemůže
Koloběžka.

(O tohle jsem vás nemohl připravit. Napsáno 7. března 2010 v záchvatu vtipně tvůrčí nálady.)